16. květen 2016

ROZHOVOR Z BULLETINU - Jaroslav Zelený

Poprvé v dresu soupeře zavítal na stadion a do města, kde bydlí a začal tam s fotbalem. Záložník Jaroslav Zelený je po zranění zpět na trávníku a trenér Weber mu dal důvěru od začátku zápasu zrovna na stadionu, který zná jako svoje boty. Přinášíme celý rozhovor, který vyšel v posledním bulletinu...

Jardo, jaký byl návrat domů „Pod lízátka?

Samozřejmě to bylo trošku jiné, než kdybych přijel s Karvinou k jinému soupeři. Ale jakmile zápas začal, tak už nad tím nešlo přemýšlet. Soustředil jsem se pouze na výkon.

Přišli se na vás podívat rodinní příslušníci, známí a kamarádi? Komu vůbec fandili?

Ano, měl jsem tam rodiče, sestru, přítelkyni a samozřejmě i kamarády. Ale ti tam nepřišli jen kvůli mně (úsměv). A komu fandili? Rodina určitě nám, ale kamarádi asi Votrokům.

Do druholigového kolotoče jste se vrátil před třemi týdny. Ale až v Hradci jste však poprvé nastoupil v základní sestavě. Symbolika?

Od začátku týdne, kdy jsme začali s přípravou na Hradec Králové, jsem tušil, že by to mohlo klapnout. Vydržel jsem nějakých pětašedesát minut, což si myslím, že bych třeba v domácím utkání s béčkem Sigmy asi ještě nedal. Každopádně jsem za to rád.

Dlouhou dobu jste byl opět mimo hru. Co vám přesně bylo?

Po podzimním pohárovém utkání s Mladou Boleslaví mě začalo bolet koleno a nedalo se s tím hrát. Následně mi v lednu doktor v Olomouci zjistil, že mám prasklou čéšku a musel jsem na operaci. Teď už jsem zdravý a všechno drží. Okamžitě to však musím zaklepat.

Tři body z Hradce a navíc dva vstřelené góly jsou skvělé. Důležité to však bude potvrdit dnes s Táborskem.

Přesně tak. Táborsko nám pomohlo tím, že v sobotu porazilo Znojmo. Snad je to během tohoto jejich nevýrazného jara nenakopne. My tento zápas musíme zvládnout a vyhrát.

Přejete postup Votrokům?

Hlavně musíme postoupit my (smích). Kdo by případně měl postoupit s námi? To je mi vlastně jedno.