Podruhé za sebou bez bodů, Slovácko-Karviná 2:0
Fotbalisté MFK zapsali druhou porážku v řadě. Na Slovácku, kde se jim pravidelně nedaří, rozhodl už první poločas.
Upřímně, v Uherském
Hradišti to na body nebylo, že ano?
S jednou střelou na bránu je to těžké! Přestože jsme se připravovali na to, že
mají hru založenou na jednoduchosti, tak vzápětí po rozehrání domácí nebezpečně
vypálili a za chvíli jsme už inkasovali. Podle mě to byl zbytečný faul před
vápnem.
Ovlivnil brzký gól
celé utkání?
Určitě ano, není to nic příjemného. Cestou domů jsme se na to s rukama dívali
a myslím si, že někdo ve zdi nevyskočil a míč samozřejmě tím místem přesně
proletěl až do sítě. Penalta a gól na 2:0 – další zbytečnost! Když prohráváte v poločase
o dva góly, navíc na hřišti soupeře, tak už je to složité.
Překvapil vás něčím
soupeř?
Ani ne. Říkali jsme si, že musíme běhat a vyhrávat první souboje a sbírat míče.
To se nám minimálně v první půli vůbec nedařilo.
Čím si vysvětlit, že
vám poslední dva duely nevyšly herně ani výsledkově?
Nevím přesně, prostě se nám nedaří a nehrajeme, jak bychom chtěli. Koronavirová
pauza ale dolehla nějakým způsobem na všechny týmy. Musíme se z toho dostat
sami tvrdou prací, nikdo nám s tím nepomůže.
Téměř po půl roce
jste odehrál celý zápas, naposledy jste kompletní minutáž absolvoval v půlce
prosince v Liberci. Jak jste se cítil na trávníku?
Kondičně by to mohlo být lepší, to je jasné. Jsem rád za každou šanci. Vypadl
nám vykartovaný Gigli Ndefe, takže volba padla na mě. Vždy se snažím na hřišti
odvést maximum.
Po dvou hostováních se těšil domů. Klub si jej už během prosince stáhl z druholigového Prostějova a gólman Vladimír Neuman tak opět navlékne svůj mateřský dres.
Stoper Lukáš Endl nastoupil v posledních sedmi duelech vždy v základní sestavě. Letní posila z Brna v rozhovoru vypráví o zdravotních peripetiích, ofenzivních choutkách, Zbrojovce i reprezentační jednadvacítce, s kterou se probojoval na červnový evropský šampionát…
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?