ROZHOVOR Z BULLETINU - Eldar Šehić
Eldare, v létě jsi zamířil ze Sarajeva do Karviné. Zvykl sis už tady?
Ano, cítím se v Karviné moc dobře. Dá se říct, že už jsem tady jako doma. Česky rozumím téměř všemu a začal jsem i mluvit. I když mám někdy trochu strach z chyby, kterou můžu udělat.
Mluvíš perfektně, opravdu. Chybí ti tady vůbec něco?
Rodina a kamarádi mi chybí. Naštěstí máme mobily, sociální sítě a různé aplikace. Momentálně tady ale mám rodiče, přijeli za mnou do Liberce a jsou tady celý týden. Viděli i zápas s Pardubicemi a půjdou i dneska na Zlín. Jsem moc rád, že jsou tady!
Kolikrát jsi byl doma od svého letního příchodu?
Dvakrát. Po podzimní části, to jsem jel autem, a potom v březnu na asi tři dny během reprezentační přestávky. To jsem ale letěl letadlem. Autem je to třináct až čtrnáct hodin, letadlem jsem v Sarajevu za hodinu. Sice z Vídně, ale nevadí. Cesta autem byla dost únavná.
Je ti skoro dvaadvacet let. V kolika letech jsi začal hrát fotbal? A věnoval ses i jiným sportům?
V pěti letech jsem začal s fotbalem a zároveň dělal i basketbal a atletiku – běhy na 100 a 200 metrů. Takže celý život sportuji. Postupně jsem si už musel vybrat, podepsal jsem fotbalovou smlouvu, takže jsem s ostatními sporty skončil. Už jsem to nestíhal.
Vždy jsi byl obránce?
Ne, to vůbec. Do osmnácti nebo devatenácti let jsem hrával pravého záložníka, halvbeka. Vzpomínám si, že jsem v juniorské Lize mistrů v roce 2018 za svůj tým Željezničar Sarajevo dával gól Atlétiku Madrid. Předtím jsme hráli ještě s Ludogorcem Razgrad a Lokomotivou Zagreb – v těchto zápasech jsem přihrával na góly. Ale zpět k mojí pozici. Levého beka jsem začal hrávat až potom, ale musím říct, že se v obraně cítím lépe.
Jak je vůbec populární fotbal v Bosně?
Fotbal je u nás nejpopulárnější sport. Ale není tam taková kvalita jako tady v České republice. Máme špatné stadiony i hřiště s výjimkou dvou až tří týmů. Opravdu se to nedá porovnat. Na druhou stranu lidé chodí, na Željezničar chodí pravidelně deset tisíc fanoušků.
Když je fotbal v Bosně takovým fenoménem, tak řešil se tam tvůj první gól v české lize, který jsi vstřelil před třemi týdny Bohemce?
Ano, vědělo se o tom. Vždyť jsem dal gól hlavou (smích). Jsem za něj moc rád a byl jsem šťastný.
Před týdnem v Liberci jsi mohl dát důležitý gól nohou. V jasné šanci jsi však netrefil vůbec bránu. Proč?
Díval jsem se na tu šanci hned po zápase a strašně mě to mrzí. Dostal jsem skvělý míč od Zorviho a bohužel si myslím, že jsem byl rychlejší než míč. Prostě jsem byl před balónem. Ale byla to tutovka, to je jasné. Naše situace je složitá, ale pořád věřím.
Jaký je podle tebe největší problém?
Nevyhráváme doma! To je nejhorší. Já už to zažil doma v Bosně - nevyhráli jsme patnáct zápasů za sebou! Až ten šestnáctý ano. Hrozné.
Výborní kluci jsou Filip Zorvan, Davit Kobouri nebo Lukáš Bartošák s Michalem Papadopulosem. Ale moji největší kamarádi jsou Vlas Sinyavskiy a Sufi Dramé.
Facebook
YouTube
Rozhovory
Filip Vecheta po EURU: Převládá zklamání, kotel fanoušků byl ale skvělý
O evropském šampionátu U21 a prvním utkání letní přípravy, ve kterém hned skóroval, povídal Filip Vecheta.
Jan Chytrý: Chtělo to změnu, nejvyšší soutěž je jiný level
Jednadvacetiletý ofenzivně laděný krajní obránce Jan Chytrý je jednou z prvních dvou letních posil.
Kouč Hyský na startu přípravy: Další hráče máme v hledáčku, kádr není uzavřený
Trenér Martin Hyský po více než devadesátiminutovém úvodním tréninku předstoupil před novináře a odpovídal na otázky, které se převážně točily kolem aktuálního stavu hráčského kádru...
ROZHOVOR Z BULLETINU - Jiří Fleišman
Kapitán MFK bilancuje povedenou sezónu, ve které překonal metu 400 ligových startů a vysloužil si za své výkony i novou smlouvu. V rozhovoru promluvil i o kamarádovi Josefu Šuralovi, který tragicky zahynul před šesti lety při autonehodě, a blížící se dovolené…
Pronájem
