Trenére, jaké byly oslavy?
Skvělé, užili jsme si je. Spadlo to z nás a máme pořád radost. Jen víc takových zážitků, je to nádherné. Užili si to i fanoušci, stadion byl v posledním zápase krásně zaplněný.

Jak se vám zamlouval závěrečný slavnostní ceremoniál, na kterém se spolu s klubem podílela Ligová fotbalová asociace?
Byl nádherný! Sice jsme chtěli ten poslední krok udělat už ve Varnsdorfu, ale na druhou stranu jsme si to pak doma užili se vším všudy. Během zápasu bylo cítit velké napětí, ale po gólu Dana Bartla to ze všech spadlo a nastala velikánská euforie.

Navíc kariéru ukončil Michal Papadopulos. Takže zlatá tečka?
Přesně tak. Měli jsme tam i pro něj něco připravené a bylo to umocněno tím, že Dan Bartl vstřelil vítězný gól. Jinak bychom Papu asi nestřídali.

Pod vaším vedením tým ovládl druhou nejvyšší soutěž hlavně díky skvělým výsledkům v domácím prostředí. Bylo to rozhodující?
Určitě ano. Když jsem tady minulý rok v létě přicházel, tak jsem řekl, že bych z našeho stadionu chtěl udělat „můj dům, můj hrad“. Zkrátka jsme lidem chtěli dělat radost a to se podařilo, protože doma jsme třináctkrát vyhráli, jednou remizovali a pouze jednou prohráli. Za to patří velký dík právě našim fanouškům. Domácí zápasy tedy byly důležitým prvkem spolu s jarní částí, ve které jsme pouze jednou prohráli a hned sedmkrát udrželi čisté konto.

S jednatřiceti body je Karviná i nejlepším týmem jara. Rozhodla o celkovém triumfu a postupu právě druhá část sezóny?
V létě jsme tvořili nový tým, v zimě jsme ho vhodně doplnili a okysličili. Na jaře jsme byli dobře fungující stroj, který si šel za svým cílem. Když se na jaro podíváme jako celek, tak i s přípravnými zápasy jsme prohráli pouze dvakrát. Naučili jsme se vyhrávat! Rád bych ale také ocenil vedení klubu, které chodí téměř na každý trénink, na každý zápas béčka či ligového dorostu U19. Fotbal mají ti lidi rádi a to je zkrátka nádhera.

Co se ještě v zimě změnilo?
Museli jsme reagovat! Změnila se obranná fáze včetně organizace hry. Měli jsme typologicky hráče na rychlé kontry a už nehráli tak, jako na podzim – vše na Durosinmiho. Po zisku míče jsme chtěli rychle udeřit. Vím a zaznamenal jsem, že by lidé byli nejradši, kdybychom hráli jenom krásný fotbal a vyhrávali neustále 5:0 (smích). Ne vždy se to fanouškům líbilo, ale realita byla taková, že jsme museli něco změnit a začít hrát jinak. A přineslo to úspěch – kýžený postup. Soutěž byla opravdu extrémně vyrovnaná.

Béčko je krok od postupu do MSFL. Jak moc je třetí liga pro vás důležitá?
Ohromně! Kluci, kteří budou mít menší vytíženost nebo se budou vracet po zranění, potřebují hrát. A třetí liga je naprosto ideální. Pro hráče, kteří vyjdou z dorostu, je třetí liga super. Druhou ligu si může s takovými kluky dovolit hrát pouze Sparta se Slavií a Olomoucí.

Zastavme se u mladých hráčů z dorostu, které jste se nebál postavit. Jakou mají perspektivu a zaujali vás?
Bavíme se o nich delší dobu a je potřeba zmínit i výbornou práci úseku mládeže. Není žádnou náhodou, že s námi byli už před koncem podzimu – Lucky Ezeh rozhodl zápas s Opavou, David Moses nastoupil v MOL Cupu proti Slavii. Pak s námi začali přípravu, ale po ní se vrátili do dorostu. Bylo důležité, aby pomohli dorostu k záchraně. Až bylo jasno, vzali jsme je zpět do tréninkového procesu. Takhle to bylo domluvené a nastavené. Ale k otázce – byli konkurenceschopní a nebál jsem se je poslat do utkání. Mají obrovský potenciál, ale chce to čas a trpělivost. Kromě Davida s Luckym mám na mysli i Traoreho s Viniciusem.

Byl nějaký moment během sezóny, kdy jste si říkal, že to s postupem nemusí vyjít? Přeci jen tenhle cíl byl vyhlášen na začátku sezóny…
…byl. Bylo to během podzimu, kdy jsme v anglickém týdnu třikrát prohráli o gól – v Olomouci, s Táborskem a ve Vyškově. To bylo hodně nepříjemné. Stejně tak i po pětce v Chrudimi, to jsem si říkal, jestli to vůbec přežiju ve smyslu své pozice. Tímto bych chtěl poděkovat vedení klubu, že mě podrželo a zůstal jsem tady. Cítil jsem tady podporu celé kabiny, to bylo pro mě strašně důležité!

Kdy nastal zlom?
Myslím, že po reprezentační přestávce. To jsme hráli v Líšni a vyhráli tam. V té době, tuším, Líšeň vedla soutěž a doma byla suverénní. Tam se to otočilo (úsměv).

Laťku jste si nastavil hodně vysoko – první sezóna a hned postup.
Jasně (úsměv). Ale když máte takový tým…

Jaký?
Vhodně poskládaný. Nechyběla tady zkušenost, střední generace i mladí draví kluci. Pro většinu z nás to bylo něco nového, a to mluvím i o realizačním týmu. Ale zvládli jsme to společně a jsem za to opravdu šťastný.

Také máte dvě individuální trofeje – trenér měsíce března a nakonec jste byl zvolen i trenérem sezóny.
Je to pro mě pocta! Vážím si této trofeje a neberu to na lehkou váhu i kvůli tomu, že šlo o hlasování trenérů a kapitánů ostatních týmů. Aktuálně je ale pro mě největším oceněním to, že se nám podařilo postoupit, protože trenéra dělá mužstvo! Přeci jen je to asi nejvíc, co jsem prozatím dokázal (úsměv). Zisk této trofeje docením až s odstupem času později. Všem moc děkuji, vážím si toho.

V Karviné jste rok. Překvapilo vás něco v klubu za tu dobu?
Zapálenost všech lidí v klubu pro fotbal. Jsme menší klub a o to víc bylo cítil, že každý chce postoupit.

Je těsně po úspěšné sezóně, ale jak se těšíte na novou - prvoligovou?
Strašně moc (úsměv). Liga je liga. Mám s ní krátkou zkušenost, kdy jsem společně s Tomášem Galáskem vedl ostravský Baník na konci sezóny 2021/2022 ve skupině o titul, kde jsme hráli proti těm úplně nejlepším týmům. Když tým vhodně doplníme, tak se nemusíme bát žádného soupeře. Bude to těžké, ale postavíme to na enormní bojovnosti a podpoře našich fanoušků. Opět a zas bychom chtěli z domácího prostředí udělat nedobytnou tvrz. Budeme se rvát a body z domácích utkání budeme strašně moc potřebovat. Ale uvědomujeme si sílu našich budoucích soupeřů.

Zmínil jste doplnění týmu. O kolika hráčích se bavíme?
Je ještě brzy. Jen chci všechny ubezpečit, že nespíme, ale pracujeme na nových hráčích spolu s vedením. Co se týče postů, tak asi nikoho nepřekvapí, že potřebujeme posílit hlavně obrannou fázi. Především na konci sezóny jsme to všemožně vzadu lepili. Takže v obraně nás tlačí bota asi nejvíc. A nesmím zapomenout i na to, že potřebujeme posílit i výškově. Jediný Jirka Bederka splňoval tato kritéria, jinak jsme tam měli poměrně malé hráče. A standardní situace včetně hlavičkových soubojů rozhodují zápasy.

Budete mít vůbec nějakou dovolenou?
To se teprve uvidí. Ale možná se v příštím týdnu vydám na jižní Moravu. Jinak na odpočinek není moc času, schůzka střídá schůzku. Ve čtvrtek jsem například byl ve Zlíně na barážový duel s Vyškovem a v neděli se chystám do Pardubic. Moc mě zajímá konfrontace mezi oběma profesionálními soutěžemi. Takže je potřeba neustále pracovat, protože chceme a potřebuje posílit náš kádr.