ROZHOVOR Z BULLETINU - Marek Bielan
V současné době asistent trenéra st. dorostu U19 Marek Bielan se může pochlubit ligovými starty. Dokonce si zahrál na Letné proti Spartě – v létě 1998. V rozhovoru vzpomíná nejen na samotný duel, ale i na to, jak byla v minulosti Sparta vnímána. Řeč se stočila také k mládeži v MFK.
Marku, dnes čeká celou Karvinou i samotný klub velká událost a vrchol premiérové sezóny v nejvyšší soutěži – domácí zápas se Spartou Praha. Je pražský gigant pořád tím strašákem, jak tomu vždycky bylo?
Vůbec ne. Sparta už dávno není postrachem všech. Ano, pořád je to největší značka na české fotbalové mapě, ale bát se jí? Vůbec ne! Vždy se říkalo, že už cestou v autobuse prohráváte o dva tři góly. V době, kdy bývalá FC Karviná hrála ligu, byla Sparta opravdu „železná“ a těžko porazitelná. Teď už to dávno neplatí. Už není to, co bývala a zaznívá to čím dál častěji i z úst jejich bývalých skvělých hráčů.
Takže v době, kdy jste kopal ligu a zahrál si na Spartě, nebylo nic víc než klub z Letné?
Přesně. Nebyla žádná Plzeň, byla akorát Slavia - jenže Sparta byla Sparta! I pro mě to bylo nejvíc. Zahrál jsem si na Letné proti borcům typu Siegl, Baranek, Lokvenc nebo Novotný. Něco neskutečného, ohromný zážitek.
Máte z tohoto výjezdu do hlavního města nějakou vzpomínku, samozřejmě kromě porážky 0:5?
Pamatuji si, že bylo neskutečné vedro. Jeden z klubových funkcionářů navíc objednal autobus na neděli, přitom jsme měli hrát v sobotu (úsměv). V tom neskutečném vedru jsme tak čekali tři hodiny před stadionem na jiný autobus. Nestihli jsme ani naplánovaný oběd, tudíž jsme jedli u Brna na Rohlence mezi lidmi. Navíc Petr Mašlej tam honil nějakého Ukrajince, který ukradl neznámé paní kabelku (smích). Každopádně jsme přijeli na Letnou asi čtyřicet minut před zápasem úplně hotoví z toho vedra, klimatizace v té době samozřejmě neexistovala, dostali jsme pětku a jeli zpátky. Pro mnoho z nás to navíc byla premiéra na takovém stadionu, to se na nás samozřejmě také projevilo.
V ligových statistikách máte zapsány dva starty. Proč jich nemáte víc a jste za ně rád?
Potýkal jsem se se zdravotními problémy a pak se také vyměnil trenér. Ten už mě nestavěl a v kronikách mi tak zůstanou dva ligové starty – doma s Jabloncem a na Spartě. Zaplaťpanbůh za to!
Jak dlouho působíte tady v klubu?
Od jeho vzniku. Jako hráč jsem prošel vlastně takřka všemi soutěžemi. Jako trenér jsem se za ty roky věnoval B mužům, které jsme společně vytáhli z okresu až do divize, a mladším i starším dorostencům.
Právě se starším dorostem jste dosáhli předloni obrovského úspěchu. Spolu s trenérem Westem jste obsadili s ročníky 1996 a 1997 skvělé třetí místo v republice.
Jak říkáte, obrovský úspěch a nesmírně si toho všichni pořád ceníme. Nevím, jestli se nám to ještě podaří někdy zopakovat.
Ovšem aktuálně máte jiné starosti. Devatenáctka je šest kol před koncem patnáctá a hrozí vám baráž.
Situace není růžová. Všichni budeme bojovat až do konce a věříme, že se ošidné baráži nakonec vyhneme. Prvním krokem bude porazit zítra (sobota 13. května) doma Příbram.
Čerstvou zkušenost máte i s žákovskou kategorií U14. Před měsícem jste koučoval čtrnáctku v Jihlavě. Jaká to byla zkušenost?
Zajímavá. Ale hlavně v obou kategoriích starších žáků jsou šikovní kluci, někteří navíc jsou v Regionální fotbalové akademii Moravskoslezského kraje. Úroveň mě mile překvapila a bylo to fajn.
Jak se vy osobně díváte na klubové podmínky pro mládež?
Na Moravě je máme podle mě nejlepší - tolik travnatých hřišť nemá žádný klub. V republice pak budeme možná třetí za Spartou a Českými Budějovicemi. Od vzniku klubu se tady udělal neskutečný kus práce. Kdyby tady takové podmínky byly už dřív, tak Karviná by na ligové mapě mezi dospělými byla rozhodně delší čas. Smekám klobouk před celým vedením.
