ROZHOVOR Z BULLETINU - Marek Jarolím

Trenére, začít prvoligové angažmá čtyřmi body ze dvou zápasů je vynikající start. Takhle jste si to představoval?
Všechno se sešlo tak hrozně rychle, že jsem ani neměl čas nad tím přemýšlet (úsměv). Je to určitě super, ale jedeme dál.

Jak se vám dívá na tabulku?
Příjemný pohled! Pro další práci a klid v týmu je to super – je vidět, že se můžeme měřit s těmi nejlepšími. Na druhou stranu je to pomíjivé a nesmíme si myslet, že můžeme přestat poctivě pracovat.

Při vší úctě k předchozím soupeřům, dnes to bude jiný level, že ano?
Přesně tak, Sparta je Sparta. Pro nás je super, z jaké pozice do dnešního utkání jdeme. Věřím, že to Spartě uděláme těžké a zároveň potěšíme fanoušky. Věřím, že by mohlo přijít hodně lidí, kteří dodají hráčům na hřišti ještě víc potřebné energie.

Jak to máte historicky proti Spartě?
Jako aktivní hráč jsem v dresu Slavie derby proti Spartě neprohrál (úsměv). Při angažmá v Jablonci jsme na dálku hráli se Spartou dokonce o titul. Vnímám to tak, že s ní vždy dalo hrát.

Dá se hovořit o dosavadním trenérském vrcholu i pro vaše kolegy z realizačního týmu? Bylo hned jasné, že Pavel Němec a Tomáš Pokorný půjdou z Jihlavy s vámi?
Bude to pro nás větší zápas, to určitě. Když byla možnost si s sebou někoho do Karviné vzít, tak jsem je oslovil. Šli do toho a jsem za to rád. Oba to jsou mladí kluci, ale pracují naplno a věřím jim. Jsou pro mě obrovskou podporou.

Můžete oba trochu charakterizovat?
S Pavlem Němcem jsem začal spolupracovat ve Slavii, sedli jsme si pohledem na fotbal i lidsky. Pak jsme spolu šli do Jihlavy. Vzdal se Slavie a šel do nejistého džobu, jakým je dospělý fotbal. Je to člověk, na kterého se můžu spolehnout, má výborný přístup k hráčům, umí s nimi komunikovat, je vzdělaný a má optimistický přístup. Tomáše Pokorného jsme potkali až v Jihlavě, do ligy posunul gólmana Adama Jágrika – hodně mu pomohl. Jeho každodenní práce je na vysoké úrovni, jde o velkého poctivce s přesahem třeba k datům nebo standardním situacím.

Během aktivní kariéry jste působil v hodně klubech. Kde jste se cítil úplně nejlépe?
Takhle to nelze říct, protože všude to bylo fajn. Jasně, ke konci kariéry Liberec a Bohemka – tam už jsem měl zdravotní problémy s kolenem a nebylo to úplně ono. První větší angažmá bylo v Plzni. Přes Viktorku jsem se dostal do Slavie a získal s ní dva mistrovské tituly. Potom tam začaly ty známé problémy a koupil mě Jablonec. Tam jsem prožil další skvělé tříleté období – druhé a třetí místo v lize plus finále poháru. Měli jste opravdu silný tým a byla to radost. Moc rád na to vzpomínám.

Jak jste se dostal k angažmá v exotické Číně?
Pan Pelta mě chtěl dál u sebe, ale cítil jsem, že bych si rád vyzkoušel zahraničí – měl jsem už nějaký věk. Na zimním soustředění na Kypru jsme hráli proti jednomu z nejlepších čínských týmů a byli tam i zástupci toho klubu, kam jsem následně přestoupil a vydržel tam půl roku. Zpětně si říkám, že jsem měl jít spíš evropskou cestou, měl jsem konkrétní nabídku z belgického Lokerenu.

Takže si to zpětně vyčítáte?
Trochu jo. Šlo o stabilní klub na úrovni evropských pohárů.

Ať to nezamluvíme, jaké to bylo v Číně?
Pro sportovce v pohodě. Zázemí, podmínky a infrastruktura v topu. Ale odloučení od domova a od rodiny bylo velké. Čekali jsme prvního syna a měli jsme v plánu, že po narození by za mnou rodina přijela, ale bylo by to složité. Nakonec rozhodl rodinný faktor a po půl roce jsem šel do Řecka. Byla to obrovská zkušenost. Samozřejmě jiný životní styl, kultura. Hodně se ale cestovalo, takže na něco většího nebyl čas.

Za jaký tým jste hrál?
Chang-čou Greentown FC. Chang-čou je téměř dvanáctimiliónové město asi 200 km od Šanghaje – rychlovlakem to bylo nějakých čtyřicet minut. Jsem rád za takovou životní zkušenost. A paradoxně jsem se do Číny v pozici trenéra Slavie na pár dnů vrátil. V rámci spolupráce jsem tam jednou byl na turnaji.

Umíte čínsky?
Jen základy – pozdravit, poděkovat.

Byl v týmu nějaký Evropan?
Nebyl. Především tam byl limit pěti cizinců, takže jsem tam byl já, Brazilec, Korejec, Japonec a jeden hráč z Pobřeží Slonoviny. Zajímavý mix, že? Ale naučil jsem se a poznal něco z jejich životního stylu. Byli to dobří kluci.

Jaká byla komunikace?
To bylo zajímavé. Protože jsme měli japonský realizační tým, tak se nejprve překládalo z japonštiny do čínštiny a následně do angličtiny. Pak tam byl už zmíněný Brazilec, který neuměl anglicky, takže se muselo překládat ještě do portugalštiny. Během zápasu pokyny na hřišti byly také dost zajímavé (smích)…