René Macko: Je to jako sen, mám radost!
Osmnáctiletý odchovanec René Macko se v minulých dnech dočkal profesionální smlouvy. V rozhovoru prozrazuje, co to pro něj znamená, a v čem vidí svůj výkonnostní progres. Vysvětluje také, jak se on jako záložník cítí na pozici středního obránce...
Rendo, před pár dny jste podepsal profesionální smlouvu. Už jste to vstřebal?
Už ano. Od malička to byl můj sen. Jsem rád, že se to podařilo zrovna v Karviné, kde máme skvělé podmínky pro kvalitní trénink. Tady jsem začínal a vyrostl, navíc jsme prvoligový klub. Je to vážně skvělé a mám z toho velkou radost.
Výkonnostní progres je na vás v letošní sezóně patrný. Co jste změnil v tréninku?
Přičítám to hlavně možnosti trénovat se staršími kluky. Nastupuji také za juniorku, chodím na tréninky s áčkem. To vám dá strašně moc. Myslím, že tím jsem se hodně zvedl. Sám to cítím.
Pomohlo vám, když jste poprvé vstoupil do kabiny A-týmu, že jste tam našel bývalé hráče z dorostu, s kterými jste nastupoval?
Samozřejmě, to byla velká výhoda. Rychleji jsem se vžil do toho týmu. První tréninky jsem si moc užil, je to zase úplně něco jiného. Jsem rád za takovou šanci a budu se snažit, abych v áčku dostával šance.
Juniorka měla v průběhu podzimu problém se složením stoperské dvojice. Nakonec trenéři ukázali na vás a daří se vám. Čím to?
Sám nevím. Vždycky jsem byl záložník, ale trenéři mě tam zkusili a zatím to vychází. Zpočátku jsem nebyl nadšený, musel jsem si zvyknout na jiné úkoly. To se mi podařilo celkem rychle, po prvním zápase to bylo v pohodě.
V poslední době i za ligovou devatenáctku nastupujete na stoperu. Předpokládám ale, že byste radši byl v záloze. Je to tak?
Ano, máte pravdu. V záloze se cítím nejlépe, ale rozhodující slovo mají trenéři. Jak už jsem říkal, chvíli jsem si na hru středního obránce musel zvykat, ale myslím, že jsem to celkem zvládl. V Juniorské lize je ta hra rychlejší, více silová. Naopak v dorostu je to víc o běhání.
Pár slov k dorostu – před posledním zápasem podzimu jste v tabulce na krásném pátém místě s osmadvaceti body. Není to po minulé sezóně nad očekávání?
Možná trochu jo, každopádně jsme za to moc rádi. Minulá sezóna nám vůbec nevyšla, naopak nyní na podzim se nám daří herně a hlavně doma jsme z osmi zápasů vyhráli hned sedm. To je velká pomoc! A musím ještě zmínit fanoušky, přišli nás povzbudit v posledním domácím podzimním duelu a bylo to neskutečné! Patří jim velký dík.
Vás nejbližší cíl nebo sen?
Rád bych si někdy zahrál za A-tým ligový zápas, to je jasné. Ale všechno musí jít postupně. Mám před sebou ještě hodně práce. Musím podávat dobré výkony za dorost i juniorku, přes kterou vede cesta do A-týmu.
