Marku, po třech letech opouštíte klub. S jakými pocity a vzpomínkami?
Samozřejmě budu na angažmá v Karviné vzpomínat v dobrém. Postoupili jsme do nejvyšší soutěže, otevřel se nový krásný stadion. Asi nejvíc pak budu vzpomínat na celou éru trenéra Jožky Webera, protože je to skvělý trenér a hlavně výborný člověk. To jsou asi nejsilnější okamžiky. Ale už je to za mnou, je potřeba se dívat dopředu, protože život jde dál.
Jaké bylo loučení v kabině?
Zvláštní, dojemné. Sice se říká, že chlapi nepláčou, ale byly tam i slzy. Myslím si, že jsem v kabině zanechal slušnou stopu. Na některých klucích bylo vidět, že jim to je líto, z toho jsem byl naměkko zase já. Podle toho soudím, že mě měli rádi. Moc si toho vážím, opravdu.
Když jste v zimě před třemi lety přicházel, myslel jste si, že se podaří postoupit?
Druhou českou ligu jsem do té doby vůbec nesledoval, takže jsem se musel podívat na tabulku. Chvíli jsem váhal, ale s odstupem času musím říct, že to bylo správné a hlavně rychlé rozhodnutí. Jsem přesvědčený, že kdybych váhal déle, tak jsem tady nikdy nehrál.
Proč?
Protože o pár dnů později trenér Juraj Jarábek podepsal smlouvu s Dinamem Tbilisi a tutově by si mě vzal do Gruzie s sebou. Ale ničeho nelituji, takhle to asi mělo být a jsem rád, že jsem tady byl tři roky. To je dlouhá doba (úsměv).
Vzpomínáte si, jak na tom Karviná byla po podzimní části sezóny 2015/2016?
Myslím, že byla třetí s jednobodovou ztrátou na druhé postupové místo. První, co mě zaujalo, bylo to, že na podzim se prohrál jediný zápas – doma s Hradcem Králové. Navíc šlapala obrana, šest obdržených branek na podzim byla téměř neskutečná bilance.
Co očekáváte od návratu do Spartaku Trnava?
Vím, že mě nečeká nic lehkého. Spartak je velký klub, v Česku bych ho přirovnal k Baníku Ostrava. Na hráče je tam obrovský tlak, ale vím, do čeho jdu. Ještě jednou chci poděkovat panu Wolfovi, že to bral z lidského hlediska a pustil mě. Spartak mi nabídl smlouvu na rok a půl plus se budeme bavit i o další práci po skončení kariéry.
Byl jste nejen kapitánem, i pokladníkem. Komu jste předal kasu?
Nejstaršímu hráči v mužstvu, Honzovi Moravcovi.
Kdo by měl být podle vás kapitánem v jarní části?
To záleží na trenérovi, ale osobně bych dal pásku Zipovi, tedy Honzovi Moravcovi anebo Tomáši Wágnerovi. Jsou to nejzkušenější hráči týmu.
Otázka na závěr, kterou asi čekáte. Podaří se záchrana v nejvyšší soutěži?
Z Trnavy budu pochopitelně fandit a jsem přesvědčený, že ano. Ligový fotbal do Karviné patří a bude tam i dál. Děkuji všem fanouškům za podporu, choďte v Karviné fandit na krásný stadion. Klub i hráči si vaši podporu zaslouží.