3. září 2014

Knötig o zranění kolena: Větší bolest jsem nezažil

Na okamžik z desáté minuty dubnového zápasu proti Bohemians Praha nebude levý obránce Tomáš Knötig vzpomínat v dobrém. Proč? Vážně se zranil - diagnóza zněla přetržené vazy v koleni a půlroční nucená a absence. Celý rozhovor, který vyšel v zápasovém bulletinu, přinášíme i zde na webu.

Tomáši, vybavíte si přesně ten moment, kdy se vám to stalo?

Někdy kolem desáté minuty jsem ucítil neskutečnou bolest. Větší jsem snad nezažil. Bylo to hrozné.

Věděl jste hned, že to zranění bude takhle zlé?

V první moment ne. Však jsem chtěl pokračovat v utkání, ale nešlo to. Potom jsem si říkal, že bych mohl tak na měsíc dostat ortézu. Bohužel magnetická rezonance ukázala, že mám přetržené vazy v koleni. Operace byla nevyhnutelná.

Jak dlouho jste na ni čekal?

Zhruba pět nebo šest týdnů, protože mi koleno oteklo. Nechtěl jsem nic uspěchat, takže jsem čekal. Po operaci jsem měl berle a ortézu. Následně jsem si domluvil v Petřvaldu rehabilitaci s pány Poštulkou a Němcem. Ti mi neskutečně pomohli a zároveň poradili různá cvičení.

Jak to vypadá s vámi v současné době?

S kondičním trenérem cvičíme a začínám pomalinku vyklusávat. A musím přiznat, že to je dost šílené. Ale to je pochopitelné, když jsem byl dlouhou dobu v nečinnosti. Po operaci jsem takřka přesně tři měsíce. Doteď jsem jezdil na kole, nic jiného nešlo pořádně dělat.

Kdy budete připravený na trénink s mužstvem?

Zřejmě asi až v zimě. I když na druhou stranu možná i dřív, ale nechci nic uspěchat. I trenéři mi to připomínají, že není kam spěchat. Reálně to vidím, že naskočím až do zimní přípravy.

A na umělou trávu. To asi nebude pro koleno úplně ideální, že?

No, příjemné to rozhodně nebude. Ale řekl bych, že to je hodně o hlavě. Nesmím na to příliš myslet. Pak by to mohlo být v pohodě.

Jak těžké bude vrátit se do formy?

No fotbal jsem snad nezapomněl (úsměv). Ale jak už jsem říkal. Začal jsem teď běhat a vím, že to bude velká dřina!

Co říkáte na tým, který se v létě dost změnil? Je tady nový trenér i hráči…

Kluci zatím celkem šlapou. Chodím na domácí zápasy, byl jsem i v Třinci a musím říct, že první poločasy máme fakt dobré. Jenže potom se uspokojíme a už to není ono. Kdyby se nám podařilo dát jeden dva góly, tak by se hrálo jinak.

Předpokládám, že trenéři s vámi komunikují a do kabiny také chodíte, ne?

Jasně, že jo. Chci být se všemi v kontaktu, hodně hráčů pořádně neznám, protože dost času trávím na Kovoně. Ale chodím do kabiny třeba na masáže. A vždycky tam někdo je, takže v kontaktu jsem se všemi. Trenéři jsou také v pohodě. Pozdravíme se, poptají se mě, jak to vypadá a povzbuzují mě. V čem? Hlavně ať zůstanu pozitivně naladěný.