3. září 2025

ROZHOVOR Z BULLETINU - Albert Labík

Univerzál Albert Labík je příjemným překvapením. Jednadvacetiletému kmenovému hráči Slavie se v našem dresu daří, vstřelil i gól ve slezském derby. V rozhovoru mluví o svém jménu, spoluhráčích, Teplicích, kde působil rok a půl, nebo reprezentaci…

Labas, začnu zostra. Tvé jméno není úplně obvyklé. Kým se nechali rodiče inspirovat?
Netuším (smích). Možná tím, že můj starší brácha je Adam, tak asi chtěli, aby moje jméno také začínalo na písmeno „A“. Je to neobvyklé jméno, ale jsem s ním spokojený. Když jsem byl mladší, tak mi bylo předhazován Albert Einstein (úsměv).

Trenér Hyský ti věří, nastupuješ pravidelně. Předpokládám, že jsi zatím v Karviné maximálně spokojený. Nebo se mýlím?
Je to tak. Daří se celému týmu, vstup do sezóny se nám poměrně vydařil a od toho se všechno odvíjí. Máme super tým.

Hned po tvém letním příchodu jsme se spolu bavili a myslím, že to zmínil i sportovní ředitel Lubomír Vlk, že jsi přišel do známého prostředí v tom smyslu, že jsi většinu hráčů znal. Můžeš to trochu rozvést?
Je to pravda (smích). Nešel jsem úplně do neznáma a myslím, že mi to dost pomohlo. S Davidem Plankou jsem chodil na základku, s Ebrimou Singhatehem jsem se tady potkal už ve třetím klubu po Slavii a Vlašimi. Camara byl chvíli ve Slavii, s Honzou Chytrým nebo Alexem Bužkem jsem se také potkával. A samozřejmě kouč Hyský mě trénoval ve Vlašimi.

Dnes hrajeme s Teplicemi, kde jsi působil tři půlsezóny. Jak se těšíš?
Moc! Pořád tam mám kamarády, jsme spolu v kontaktu. Na severu Čech jsem byl spokojený a rád na celý klub vzpomínám. Asi vypíšu něco do kabiny, nějakou motivaci. Konkrétně ještě nevím, nechám to na pokladníkovi Jirkovi Fleišmanovi (smích).

Mohl jsi ještě v Teplicích pokračovat?
Ano, nabídka byla. Ale chtěl jsem zkusit něco jiného, a když mi zavolal trenér Hyský, tak jsem byl téměř rozhodnutý!

Předpokládám, že fotbalově ti víc sedí styl trenéra Hyského než Frťaly, že ano?
Asi jo. Myslím, že to jde i poznat (úsměv). V Teplicích, ač jsem měl nějaké zdravotní problémy, tak mi ten poslední půlrok herně nevyšel. Asi i proto jsem si řekl, že půjdu do změny, protože žádný zásadní progres jsem tam neudělal.

V našem dresu jsi už zažil gólovou radost, když jsi otevřel skóre ve slezském derby v Ostravě. Příjemný pocit, že?
Určitě ano, byl to teprve můj druhý ligový gól. Už před zápasem mi kluci říkali, že to bude něco víc – pro Karvinou je to vlastně největší derby. Očekávání byla větší a podařilo se. Po zápase jsem měl na telefonu plno gratulací. Sám jsem to nečekal.

Pocházíš z pražských Třeboradic. Dostanou se rodiče nebo další členové rodiny do Karviné na fotbal?
Jasně, rodiče už tady byli dvakrát. Na dnešní zápas tu budu mít babičku s dědou. V neděli je pak trochu provedu Karvinou.

Když spolu mluvíme, tak ještě nebyla zveřejněná nominace na sraz reprezentační jednadvacítky. Máš už nějaké signály, že by ses v ní mohl objevit?
Nevím. Ale rád bych se tam objevil, jsem dorazový ročník 2004 a máme šanci se probojovat na EURO, případně olympiádu. Každá reprezentační účast je fajn a vážím si jí. Hraji pravidelně a opravdu rád bych v nominaci byl. Reprezentovat svoji zemi je čest. Uvidíme (úsměv).