Vyběhnout v základní
sestavě proti Plzni musí potěšit, že?
Samozřejmě. Jsem rád, že aktuálně dostávám šanci. Jen mě mrzí, že stejně jako
v Teplicích jsme nezískali ani bod. Hrálo se mi dobře, byl jsem celkem sebevědomý. Nikdo z nás
vlastně neměl co ztratit, vždyť Viktorka suverénně vede ligu. Potvrdili kvalitu, s přehledem
proměnili svoje šance, my se naopak na góly hrozně nadřeme. V tom je velký
rozdíl.
Je aspoň malou
útěchou, že jste se zase konečně prosadili střelecky?
Asi jo. Ten gól nás hodně nakopl. Dokonce jsme i vyrovnali, ale sudí nám ho
neuznal - podle mě ale šlo o regulérní branku. Ale měli jsme i řadu dalších šancí. Jasně, něco chytil výborný
Kozáčik, ale tak velké šance musíme proměňovat. Neefektivita v koncovce se s námi
vleče už hodně dlouho.
Z tribuny se
zdálo, že Plzeň po kontaktním gólu hodně znervózněla, vnímali jste to tak i na
trávníku?
Určitě, její hráči byli hlavně podráždění. Zmáčkli jsme je, dostávali jsme se
víc do hry a oni byli celkem bezradní, asi z toho plynula ta jejich
podrážděnost.
Kromě slabé
produktivity vás sráží i chyby v obranné fázi…
Co k tomu říct? Je to tak. Hlavně ten druhý gól byl doslova darovaný.
Otáčet stav 0:2 proti takto výborným týmům je hrozně složité. Nám se to ovšem
skoro podařilo. Myslím, že jsme hráli opravdu dobře, dřeli nadoraz – ostatně to
bylo vidět určitě i v televizi. Řekl bych, že i naši fanoušci to ocenili.
Jenže body zase nemáme.
Facebook
YouTube
Rozhovory
Po dvou hostováních se těšil domů. Klub si jej už během prosince stáhl z druholigového Prostějova a gólman Vladimír Neuman tak opět navlékne svůj mateřský dres.
Stoper Lukáš Endl nastoupil v posledních sedmi duelech vždy v základní sestavě. Letní posila z Brna v rozhovoru vypráví o zdravotních peripetiích, ofenzivních choutkách, Zbrojovce i reprezentační jednadvacítce, s kterou se probojoval na červnový evropský šampionát…
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
Pronájem
