Martine, střelecky zatím v novém působišti mlčíš. Jak to?
Zatím jsem se nedostal do žádných extra šancí, i když něco by se našlo. S Boleslaví jsem měl dvě, které jsem určitě měl vyřešit lépe.

Může ti pomoct situace z Pardubic? Přestože byl gól napsán jako vlastní, z poloviny jde za tebou.
Doufám, že mi taková šmudla pomůže a začne to tam padat (úsměv).

Čistě hypoteticky - pokud se dnes trefíš, budeš s ohledem na soupeře, v jehož dresu jsi zažil plno skvělých věcí, gól slavit?
Už se mě na to kluci ptali – asi ale ne. Možná jen proběhne střídmá oslava. Přece jen osm let v Jablonci je hodně dlouhá doba a nebylo by důstojné to nějak víc slavit.

Jaké to vůbec bude nastoupit poprvé proti klubu, kde jsi byl tak dlouho?
Bude to specifické. Ale zas tolik hráčů, s kterými jsem tam byl, už v klubu není. Ale pořád je to samozřejmě Jablonec.

Jaký zápas očekáváš?
Těžko říct, s jakou taktikou k nám soupeř přijede. Spíš to asi bude o nás. Bude potřeba využít nabídnuté šance a vyvarovat se individuálních chyb. Tím, že oba týmy potřebují body, tak to bude hodně vyrovnaný duel. Snad vyhrajeme!

Pro nás asi o to důležitější zápas, protože následující dvě kola hrajeme v Praze proti Spartě a Slavii…
…přesně tak. Pro většinu kluků to bude křest ohněm a počítejme s atmosférou plného stadionu v obou případech.

Začátek sezóny Jablonci nevyšel - má pouze dva body, ale kvůli výměně trávníku odehrál první tři kola na hřištích soupeřů. V domácí premiéře pak schytal pět gólů od Sparty už za první poločas. To je poměrně rarita na takové úrovni, ne?
Je to přísné, ale na hráčích Sparty, kteří tolik nenastupují, byla vidět chuť a chtíč. Jablonec srazily individuální chyby. Na tom bylo patrné, že nejsou v pohodě.

Severočeši byli zvyklí hrát roky nahoře, ale v posledních dvou sezónách se „plácají“ v poslední šestce. Čím to je podle tebe jako znalce prostředí a klubu jako takového?
Nevím. Během (snad) dvou let se vyměnili tři trenéři. Možná nepřišli typologicky hráči, které trenéři chtěli. Opravdu nevím. Když vám nevyjde začátek sezóny, tak psychika dělá hodně. Ale podle jmen tam kvalita je, ovšem jména na papíře nedělají výsledky.

Za tvého působení jsi v nejvyšší soutěži za Jablonec nastřílel 69 gólů, další jsi přidal v evropských pohárech. Vzpomeneš si na nějaký důležitý, který ti utkvěl v paměti?
Těch je víc. Ale vyberu ten proti Slovácku, kdy jsme potřebovali vyhrát a skončit třetí, abychom šli rovnou do základní skupiny Evropské ligy – podařilo se. No a potom ještě bych vyzdvihl trefu z Evropské ligy do sítě Dynama Kyjev po rohovém kopu. Je toho ale víc, třeba góly proti Slavii…

Byla pro klub, fanoušky a město velká událost účast v pohárově Evropě?
To jednoznačně, pro jablonecký fotbal to byla fakt velká věc. Nejvíc asi však pro majitele pana Peltu. Pro něj to bylo velké zadostiučinění, za tu práci, kterou pro Jablonec dlouhodobě dělá. Nebýt jeho, tak klub už není.

Matně si vybavuji, že domácí zápasy v evropských pohárech nebyly vyprodané. Jak to?
Asi to bylo tím, že fanoušci čekali atraktivnější soupeře a hrávali jsme i od devíti večer, kdy už byla zima - lidé asi zůstávali doma u televize. Neměli jsme třeba vyprodáno ani na skotský Celtic. Je škoda, že blízko je Liberec, to je velká rivalita.

A byl na nějakého soupeře plný dům?
Jo, v předkole na Ajax Amsterdam za trenéra Šilhavého!

S kterými bývalými spoluhráči jsi stále v kontaktu?
Pochopitelně s Tomášem Hübschmanem či Michalem Trávníkem, který hraje za Slovácko. Ale třeba i s Lukášem Masopustem a dalšími…

Vedli tě známí a úspěšní trenéři Šilhavý nebo Rada. Je Petr Rada pořád stejný, jak ho všichni známe?
Jo, ten se nezmění (úsměv). Ale je to férový chlap. Problémy jsem s ním neměl, naopak mi důvěřoval a to pro mě bylo to nejdůležitější. Na oplátku jsem mu to splácel góly. Dokonce nedávno mi volal, takže jsme spolu v kontaktu, kdykoliv mu můžu zavolat. Máme spolu výborný vztah.

Abychom ukončili naše povídání, tak zavzpomínej v pár větách na Jablonec?
Během těch osmi let, což je kus života, se nám tam s manželkou narodil syn, zahrál jsem si Evropskou i Konferenční ligu a dostal jsem se i do reprezentace. Dvakrát jsme skončili v lize třetí, dvakrát čtvrtí. Myslím, že úspěchy se tam dostavily a tuším, že za trenéra Šilhavého jsme překonali bodový klubový rekord. Kabinou prošlo plno skvělých kluků a vzpomínek, které ve mně zůstanou, mám strašně moc.