18. únor 2025

ROZHOVOR Z BULLETINU - Michal Tomič

Kdyby vše šlo podle plánu, mohl dnes Michal Tomič proti Spartě nastoupit v základní sestavě. Ovšem není tomu tak, proto bude utkání sledovat pouze z tribuny. V rozhovoru mluvil mimo jiné i o angažmá v Norsku a reprezentaci.

Michale, proti Spartě nemůžeš nastoupit. Mrzí tě to?
Na prvním místě je pro mě tým. Měli jsme marodku, nemohli jsme hrát na Dukle, a tím pádem se automaticky můj trest posunul. Trochu mě to mrzí, proti Spartě jsem si chtěl zahrát, ale nedá se nic dělat. Budu se udržovat v kondici, nasazení a pokusím se být připravený na příští týden, kdy nás čeká zápas v Jablonci.

Jak těžké je z pohledu fotbalisty nehrát vlastně tři týdny po výborném vstupu do nového angažmá?
Rozhodně to není ideální. Po zimní přípravě jsem se těšil na ligový start, pak přišla euforie z prvního gólu a následně červená karta a stopka. Bohužel.

Jako hráč Slavie, vnímáš prestižně duel se Spartou?
Ano! Je to derby a vnímám to tak. Slavii chci pomoct k titulu i takto na dálku. Kluci makají, mají v čele tabulky super náskok a doufám, že jim ho pomůžeme dnes ještě navýšit (úsměv).

Spokojenost s prozatímním angažmá v Karviné?
Cítím se tady suprově. Kluci v kabině mě mezi sebe vzali, sedí mi herní styl. Sám sebe hodnotit nechci, to musí trenéři nebo fanoušci.

Celý podzim 2024 jsi oblékal dres norského mistra FK Bodo/Glimt. Jaká je tamní liga?
Technicky kvalitní, převážně se tam hraje jeden na jednoho. Od obránců se chce, aby hodně útočili a driblovali. Přirovnal bych to k holandské lize, i když ne kvalitativně. V Norsku se hraje převážně na umělé trávě, kde je větší prostor k technických dovednostem než na přírodní trávě. Liga je to dobrá, ale česká je kvalitnější.

V Česku máme severní Evropu spojenou s nepříjemným chladným počasím. Můžeš to potvrdit?
Mně zima nevadila, horší byla tma a vítr. Ten se vám u moře dostane až pod kůži a je to poměrně nepříjemné. Určitě to pro mě byla i tímto způsobem zkušenost, ale pro tuto chvíli mi to stačilo.

Jak se v Norsku cestuje na zápasy?
My jsme výhradně létali. Bodo je město až za polárním kruhem a nejbližší zápas, derby s Tromso, bylo jedenáct hodin jízdy autobusem (smích). Takhle jsme strávili v letadle daleko méně času – hodinu nebo hodinu a půl. Vždy jsme cestovali den předem.

Patříš do širšího kádru slovenské reprezentace. Mrzí tě stále prošvihnuté loňské EURO kvůli zranění?
Už mě to přebolelo, chtěl jsem samozřejmě jet a reprezentovat. Ale letos už začne kvalifikace na MS a nová výzva v podobě dostat se na další velký turnaj. To ale hodně předbíhám. Chci hlavně zůstat zdravý a pomáhat Karviné.

Kdy naposledy jsi nastoupil za národní tým Slovenska?
V říjnu proti Ázerbájdžánu v Lize národů.

Znovu obléknout reprezentační dres je předpokládám tvůj velký cíl?
Samozřejmě. Hrát za svou zemi je sen a vždy čest.