Tomáši, zvítězili
jste vysoko nad účastníkem Evropské ligy. To musí být důvod ke spokojenosti,
když jste se jako tým konečně rozstříleli. Je to tak?
Doufejme, že střelecká nemohoucnost je pryč. Asi nám zvětšili branky (smích). Ne,
zatím to vypadá slušně, ale nesmíme propadnout uspokojení. Všichni víme, že
následující los je fakt těžký – jedeme do Liberce, máme doma Spartu a pak nás
čekají dva zápasy venku. V nich se ukáže, jak jsme silní!
Sám jste ve dvou
zápasech jarní části vstřelil tři góly. Spokojenost?
Jo, teď mi to střílí. Ale pokud se nezachráníme, tak to nic neznamená. Ale samozřejmě
jsem spokojený, věřím si. S tím možná souvisí i ten můj druhý gól po jemné
teči. Bylo v tom i štěstí, které je potřeba někdy mít. Na podzim jsem ho
moc neměl (úsměv).
V poločase jste
vedli 2:0, což je ošidný výsledek. Co jste si říkali v kabině?
Vtloukali jsme si do hlav, že nic není rozhodnutého a musíme na hřišti nechat
ještě víc než v úvodní pětačtyřicetiminutovce.
V Boleslavi to
nebylo dobré herně, ale vyhrálo se. Tentokrát se sešlo obojí. Dá se říct,
konečně?
Ano, proti Zlínu jsme dominovali a byl to až výjimečný výkon. Asi se můžeme i
pochválit.
Jste pověstný tím, že
si do mistrovských zápasů neberete termoprádlo. Vidím, že ho ale máte.
Vzpomínám si, že jsem vám v minulé sezóně říkal, že se mi v tom nehraje
dobře. To platí, ale teď to bez toho nešlo. Fakt byla zima a podlehl jsem. Šel
jsem za kustodem, ať mi aspoň dá to největší. Nafasoval jsem ho tedy po Pavlu
Košťálovi. Nic nevydržím, smůla (smích).
Facebook
YouTube
Rozhovory
Po dvou hostováních se těšil domů. Klub si jej už během prosince stáhl z druholigového Prostějova a gólman Vladimír Neuman tak opět navlékne svůj mateřský dres.
Stoper Lukáš Endl nastoupil v posledních sedmi duelech vždy v základní sestavě. Letní posila z Brna v rozhovoru vypráví o zdravotních peripetiích, ofenzivních choutkách, Zbrojovce i reprezentační jednadvacítce, s kterou se probojoval na červnový evropský šampionát…
Třetí sezónu kroutí v našem dresu Bosňan Amar Memić. Šikovný křídelník patří k nejdůležitějším hráčům a prožívá výbornou sezónu – čtyři góly a jedna asistence jsou toho důkazem. V rozhovoru hezky česky mluvil i o své velké neproměněné šanci na Slavii, ale i domově, po kterém se mu stýská. Ovšem už ne dlouho – za měsíc pojede domů za rodinou si odpočinout.
S nejlepším střelcem týmu jsme probrali jeho formu, ochrannou masku a blížící se baráž národního týmu do 21 let. A perlička – věděli jste, že si Filip Vecheta první zlomeninu nosu přivodil v zápase dorostu Slovácka u nás v Karviné?
Pronájem
